Izlolanti se vynořili v Dudlezcích a čekali co bude dál. Mohli si oddychnout. Nikdo se jich nevšímal. Vylezli všichni z podzemí. Už to nutně potřebovali. Trochu odpočinuli a se najedli v nedaleké prejtovně. Svět se zdál hned mnohem lepší. Všem se zde zalíbilo, a tak se rozhodli, že zde nějakou dobu zůstanou. Museli si tak nádhernou část města náležitě užít. Chodili po okolí a dávali se do řeči se svými vrstevníky. Ti jim přátelsky odpovídali a některé z nich dokonce pozvali, aby se přidali k jejich hře.
Izoldovi se zde moc líbilo, a tak začal přemýšlet o delším pobytu, ale uvědomoval si, že bude potřeba peněz. Přemýšlel, kde a jak peníze získat. Aby se mu lépe přemýšlelo, hodil svou čapku na zem a začal se škrábat na hlavě. Stále ho nic nenapadlo. Vtom šel kolem nějaký dospělák a hodil mu do čepice minci a ten další také. Za chvíli měl pěknou hromádku peněz, aniž by proto musel něco udělat. Řekl to ostatním a ti nestačili vyvalovat oči. Izold vybral deset nejhůře vypadajících hochů a spolu s nimi se pustil do žebrání. Nedaleko stojící strážník dohlížel, aby jim nikdo vyžebrané peníze nesebral. Stačila hodinka a měli peníze na celý týden. Hoši jásali radostí. Tady již zůstanou. Sbohem prokletá Sténadla. Nikdo se nechtěl vrátit do míst pronásledování a pokořování. Ať si Voltové trhnou nohou. Chlapci z podzemního hnutí si užívali ráje. Nechodili do školy, jen si užívali her. Každý den se pořádně přejedli jídlem za vyžebrané peníze.
Jednoho dne k nim přišel strážník a svolal je všechny do hromady.
“Chlapci, měli byste se vrátit domů. Maminkám se po vás stýská,” řekl jim procítěně. Jenže chlapci se mu vysmáli.
“Nikam nepůjdeme. Nám je tady dobře. Neschází mám to věčné komandování a kázání,” vykřikovali jeden přes druhého. Strážník jen smutně pokýval hlavou a odešel. Nesnažil se je dál přemlouvat. Chlapcům nadávaní na domov vydrželo až do večera. Brebentili dlouho do noci. Nakonec přeci jen usnuli. Když se ráno probudili, část chlapců zmizela.
“Srabotkové. Zbabělci,” mysleli si ostatní hoši. Nechtěli myslet na domov a raději se věnovali hrám. Druhého dne však chyběla další část hochů. Tak to šlo několik dnů. Nakonec zůstal Izold sám.
Žádné komentáře:
Okomentovat