Vánoce

Podařilo se nám, od nejmenovaného zdroje, zjistit, jak Pomalé Kulky slavili vánoce.
Na štědrý den ráno (hodně brzo ráno, v přesně v 5:00) si nechal Mirek nastoupit celý klub. Chlapci, kteří byli ještě celí ospalí a potlačovali zívání, museli stát v pozoru a poslouchat Mirkův proslov. Ten postupně přistupoval ke každému z nich. Vždy začínal stejně:
"Tak co ty Ježíšku? Copa si to po celý rok vyváděl? Tož se na to podíváme," řekl a vytáhl svůj zápisník. Začal předčítat hříchy i případné dobré skutky. Čtení bylo dlouhé. Mirkovi zápisky byly velice detailní. Co dotyčný udělal špatného. Kdy použil nevhodně sprosté slovo. Jak se zle zamračil, když mu Mirek huboval, jak zapomněl Mirkovi podat minci ležící na ulici, apod. Kladných činů bývalo pomálu.
"Víš co bys zasloužil?" ptal se Mirek po té co dočetl seznam hříchů. Chlapci mu na tuto otázku raději neodpovídali. Všichni si dobře pamatovali  co se stalo, když Tryskonožka jednou z legrace řekl, že by si zasloužil tříkolku. To co pak následovalo hraničilo s trestním zákoníkem. Raději to zde nebudeme uvádět.
Mirek proto plynule pokračoval. "Zasloužil bys, " a za to dodal příslušný trest. Například oloupat pytel brambor, nanosit uhlí na celý měsíc, vydrhnout klubovnu, atd. Poté co každý z chlapců vykonal trest, pozval je znovu k sobě a řekl. "Chlapci, jsou vánoce, tak tu pro Vás něco mám. Doma si pak můžete pískat koledy." Každému podal malý ručně zabalený dárek a vyinkasoval po třech korunách za doručení. Chlapci poděkovali a dychtivě začali dychtivě rozbalovat své dary. Byly to Mirkem ručně vyřezávané píšťalky malované vodovkami. Po té se chlapci navrátili se do svých domovů. Cestou si pískali. Měli radost, neboť tentokrát do dopadlo dobře. Nedošlo na tělesné tresty.